Novinky

Dovedete si představit lepší odpolední program než vysávání, vytírání nebo otáčení se s mopem? Já ano. Jen po čase se nánosy špíny u nás doma stávají jaksi nepřehlédnutelné. I bez brýlí. Pak je nutné nasadit rukavice a pustit se do toho. Většinou se hodí také kýbl s vodou, hadr a nějaký ten ČISTIČ.

Ano, dnes vám chci napsat o všemožných čističích, gelech, sprejích, prášcích a pěnách. Tedy o domácích úklidových prostředcích, které se hodí ke kdejakému úklidu. Nezastírám, že vám chci také nasadit brouka do hlavy a inspirovat vás k nějaké změně u vás doma.

Marcela Janská (Sobotová) - Popularizátorka a lektorka laskavého minimalismu. O tématu přednáší, vede semináře, kurzy a píše blog od roku 2015.

Mé tři fáze minimalistického pucování

Jak jste asi pochopili, nejsem úklidový maniak ve smyslu obden vysávat, drhnout záchod i koupelnu a týdně utírat prach. Ani vám nedám manuál, jak se zbavit nejroztodivnějších skvrn na pohovce nebo na šatech.

Minimalismus v záležitosti úklidových čističů je pro mě opravdovou cestou. Vidím na ní tři hlavní rozcestí, fáze, kterými jsem na této cestě k jednoduchosti prošla a stále procházím.

Fáze první: méně specializovaných čističů

Když jsem stála na prvním rozcestí k jednoduššímu úklidu, chtěla jsem především výrazně zredukovat počet úklidových přípravků, které nám zabíraly místo v koupelně. Vše začalo jedním prozřením.

Tehdy nám došlo Savo na plísně ve spreji. V záchvatu úspornosti a snaze mít uklizeno tady a teď jsem sáhla po nejbližší podobné “žíravině” – Savu na bělení prádla. Zadní etiketa pravila, že složení obou Savo přípravků se liší prakticky jen v parfemaci. Koncentrace účinné látky byla srovnatelná.

Nestačila jsem se divit. Nalila jsem Savo na prádlo do rozstřikovače na plísně, a učinila tak nevědomky první zásadní krok k redukci množství čističů. Světe div se, Savo na prádlo fungovalo a stále funguje i na plísně.

Univerzálnost se moc nenosí

Od té doby jsem začala číst o něco více etikety. Experimentuji s tím, co se dá použít jaksi univerzálněji, než uvádí výrobce na lahvičce Snažím se také kreativně přijít na to, jak věci použít jinak.

Z minulého bytu s dřevěnými podlahami nám zbyl mýdlový čistič na dřevěné podlahy. V současném bytě žádné dřevěné podlahy nemáme. Než čekat na další stěhování, raději s ním myji zašlou špínu ve sprchovém koutě nebo na sporáku. Funguje to dobře.

Děsí mě trend toho, kdy v běžné nabídce čističů je odlišný prostředek snad na každý kout. Nemluvě o speciálech pro domácnosti s dětmi, se zvířaty, pro alergiky. Když připočteme i rozmanitost vůní a příchutí, roste počet čističů geometrickou řadou. Jsou samozřejmě výjimky. Obecně se mi ale zdá, že univerzálnost se moc nenosí.

Fáze druhá: úklidové čističe s méně agresivními látkami

Poté, co se počet úklidových lahviček a dóz začal u nás pěkně zmenšovat, objevilo se další rozcestí na cestě. Tentokrát ekologické.

Z mnoha stran a v různých podobách ke mně přicházely informace o chemické zátěži spojené s úklidovými prostředky. Zjišťovala jsem, co přípravky mohou způsobovat na našich tělech

Alternativy jsou

Zároveň se stačilo trochu rozhlédnout a objevila jsem šetrnější alternativy snad všech základní čističů, které používáme. Už si nepamatuji, jestli byl u nás doma první šetrnější jar na nádobí nebo prací prostředek. Dále aviváž, šampón, mýdlo, zubní pasta, krém na obličej. Ale to jsme už trochu odbočili mimo naše úklidové čističe…

Na nové ekologičtější čistící prostředky se nám ve valné většině zvyká dobře. Fungují, jak mají. Voní jaksi přirozeně, pokud vůbec. Jen se někdy poněkud hůře zvyká naší peněžence. Nicméně je to otázka priorit, kterou si musíme každý zodpovědět sám.

Proto přišla i fáze třetí, která naopak peněžence velmi ulevuje.

Fáze třetí: úklidové čističe si vyrábím sama

V mé zatím poslední fázi jsem dospěla do bodu, kdy jsem se rozhodla zkusit si některé čističe “vyrobit” sama. Co vám budu povídat, vlastní výroba přírodních prostředků na úklid je zpočátku krok do neznáma.

Bude to fungovat? Vydesinfikuje se to tím dostatečně? Nezplesniví to v té sklenici už za pár dní? Pokud neaspirujete přeměnit váš domov na hygienický chirurgický sál, pak ano, většinou to bude fungovat. Bude to desinfikováno a při správném skladování vydrží čistič dlouho bez poskvrny.

Domácí samovýroba čističů logicky také redukuje množství obalového materiálu, ve kterém jsou kupované úklidové čističe zabaleny.

V téhle zábavné, až kreativní fázi, využijete nejrůznější běžné ingredience: kvasný ocet, jednou sodu, mýdlo s jelenem, citrón, éterické oleje. Tématu se dnes věnuje jen u nás několik knih a mnoho blogů. Je od koho se učit. Doporučuji začít třeba u Aleny Thomas.

Z nezdarů se poučím

Výrobu čističů bych přirovnala k “tvořivému vaření” pro ty, co se chtějí učit a zlepšovat. U mě jde často o experimentování a poučení se z vlastních nezdarů. A že jich pár bylo.

Třeba doma vyrobený jar na nádobí sice v zásadě umýval a ve větším množství i odmašťoval, ale na skle zanechával nepěkné šmouhy.

Nebo mé první pečení s jedlou sodou. V receptu byla chyba a místo lžičky sody tam byla lžíce sody. Dopadlo to tak, že jsme celou várku muffinů nadrobili kachnám. Muffiny chutnaly jako mýdlo a byly nepoživatelné. Dodnes je mi záhadou, že je kachny sezobaly jako lahůdku.

Úspěchy

I přes mé občasné nezdary mám samozřejmě i úspěchy. Třeba prací gel, aviváž nebo univerzální citrónový čistič jsou už mými prověřenými pomocníky při úklidu nebo praní prádla.

Zkuste nejprve nahradit jeden nebo dva prostředky a pozorujte jejich účinky. Jejich složení můžete později upravit podle potřeby (hustější, řidší, koncentrovanější, jiný poměr surovin).

U všech čističů zatím nejsme ve fázi “vyrábíme si sami”. U některých přípravků se do ní zatím ani nechci dostat. Vše má svůj čas. Nemusím doma “míchat” úplně každou drogérii. Také si nechci pořizovat vybavení nebo speciální suroviny nepoužitelné jinde. Prostě někde přenechám výrobu zkušenějším.

Výsledek mé cesty

Na konci této dosavadní cesty jsem stále já. S výrazně odlehčenou policí s úklidovými prostředky. S domácností uklizenou pomocí pár přípravků. Se zkušenostmi, co si mohu vyrobit doma a co si raději koupím. S vědomím o fous menší ekologické stopy našeho fungování. S vědomím toho, že i při “mytí hadrem” se dá minimalizovat.

Převzato z www.zjemnymminimalismem.cz

Autor: Marcela Janská (Sobotová)

Popularizátorka a lektorka laskavého minimalismu. O tématu přednáší, vede semináře, kurzy a píše blog od roku 2015. Na minimalismu jí fascinuje to, jak moc se dá přizpůsobit každému z nás a do jaké šíře se dá aplikovat. Se čtyřčlennou rodinou s 2 dětmi bydlí v Plzni.

 Více https://zijememinimalismem.cz/author/marcela/